Aktivity
Ostatky
Sedm týdnů před Velikonocemi, na ukončení plesové sezóny, pořádáme ve Šlapanicích Ostatky.
Od popeleční středy začíná sedmitýdenní půst. V dřívější době se „vostatky“ slavily 5 dní. Od pátku do neděle byly taneční zábavy, v pondělí chodily po ulicích maškary. Od hospodářů dostávaly šrůtky uzeného, slaniny a různé jiné dobroty, ze kterých na zábavě v úterý stárci podělovali své známé (od toho název úterní zábavy – „šrůtková“).
Ostatková zábava (pátek až neděle) má svoje specifická pravidla, která začínají už slavnostním příchodem krojovaných. Průvod vede hlavní stárek nesoucí Šlapanické právo - meč ozdobený 365 růžemi. Stárek zavěsí právo ke stropu a pak si s ostatními stárky vytleská sólo. Povinností stárků je zavést v tanci všechny přítomné. Od této chvíle, pokud nehraje hudba, nesmí žádný zavedený muž promluvit se ženou pod trestem symbolického vyplacení pod právem. Zde dostane napít trošku vína, nějaký koblih a za celou tuto proceduru musí zaplatit.
Zábava v úterý (tzv. šrůtková) má také svá pravidla. Ze stropu se zavěsí basa a na místo mužů, když nehraje hudba, teď nesmějí promluvit zavedené ženy a na místo vína pijí pod basou speciální nápoj mnoha chutí a barev (pochopí jen ta, která se už někdy napila).
O půlnoci zábava končí smutečním průvodem stárků a masek, kteří pochovávají basu. V dnešní době se všechny "vostatkové" zvyky odbývají jen v sobotu. – no holt jsme pracující a toho volného času v zimním období, jak naši předkové, již nemáme.
Vynášení smrtky
„…neseme Moreno, pěkně nastrojenó. Co s ňó uděláme? Ve vodě ju vymácháme!“
Na Smrtnou neděli (14 dní před velikonocemi) vychází z náměstí za zpěvu obřadní písně průvod děvčat. V čele kráčí dívka nesoucí smrtku - slaměnou panenku, která symbolizuje zimu. Na svou poslední cestu je smrtka slavnostně oblečená do parádních šatů s vyšívanými spodničkami, s šátkem na hlavě a korálky z vyfouklých vajec kolem krku. Smrtku je potřeba odnést co nejdál na konec města, zapálit a hodit do potoka, aby odplavala pryč a nemohla už škodit. Je to symbol odcházející zimy a příchodu jara.
Od tohoto dne začínalo děvčatům pasení husí.
Královničky
Dívčí obchůzkový tanec, který se tančí vždy 8. týden po velikonocích, v den Svatého ducha. Průvod, v jehož čele jde dívka představující krále s ozdobeným májíčkem, si pod baldachýnem vede slavnostně oblečenou královnu. Za zpěvu procházejí Šlapanicemi a kde se zastaví, zazpívají a zatančí tance královniček. Tohoto tance se mohou účastnit jen dívky, které ještě nechodily s chlapcem. Ve většině písní si totiž z chlapců tropí posměch a všechny přihlížející prosí o nějaký ten příspěvek na jejich "nemocnó a chromó králku". Za utržený peníz se pak večer mohou poveselit.
Brněnsko tančí a zpívá
Nádvoří brněnské Staré radnice ožívá vždy v červnu již tradiční folklórní přehlídkou Brněnsko tančí a zpívá. Programu se každoročně účastní mnoho krojovaných souborů všech věkových kategorií a zvláště nadšení těch nejmladších je pro nás nadějí, že se lidové tance, písně a zvyky brněnska zachovají i do let příštích. Každý ročník této folklórní přehlídky je věnován některému z významných výročí v brněnském národopisu. Šlapanický soubor Vrčka se přehlídky poprvé zúčastnil v roce svého vzniku (1993) - zde se také objevil název souboru.
Šlapanické slavnosti
Šlapanické slavnosti mají již více než sedmdesátiletou tradici. Je to národopisná přehlídka pořádaná v polovině srpna (ke dni Nanebevzetí panny Marie, jemuž je zasvěcen kostel ve Šlapanicích), spojená se srazem jubilantů, rodáků i přátel Šlapanic. První slavnosti se uskutečnily v srpnu roku 1932 a daly základ této krásné tradici, která se až na několik přestávek udržela dodnes. Doprovodnými akcemi slavností jsou jak výstavy místních umělců, zahrádkářů i chovatelů, tak i letní noci v městském parku, pořádané pro ty mladší. V sobotu večer se všichni můžeme těšit na krojovanou zábavu s dechovou kapelou.
Nejdůležitějším dnem slavností je ale neděle. Každoročně při nedělním průvodu zdobí ulice města bohaté šlapanické kroje i kroje dalších hostů a někdy se do průvodu přidají i padesátníci a šedesátníci. Celý průvod míří do městského parku, kde odpoledne probíhá v duchu folklórního programu. Na závěr slavností se koná nedělní krojovaná zábava s dechovkou.
Vánoční pásmo
Toto pásmo se snaží pomocí písní, tanců a lidových zvyků zachytit vánoční atmosféru z časů našich babiček. V jednotlivých obrazech shlédneme přípravy na Mikuláše, potrestání hospodyně, která ještě neměla uklizeno na sv. Lucii, mnoho starých vánočních zvyků, obyčejů, koled i pastýřských písní.
